Ohlédnutí za pátým ročníkem

Mysleli jsme si, že největším překvapením pátého Piškotova poháru bude to, že v něm nečekaně zvítězila Koza znezaneřáděná. Než nás před půlnocí při tradiční týmové afterparty šokoval spoluhráč Luboš přiznáním, že maluje obrazy, a začal nám je na mobilu ukazovat.

Piškotův pohár je prostor pro vzpomínky i pro nenávratnou radost. Letos to byla i trochu rebelie. Někteří fotbaloví outsideři zbořili papírové předpoklady. A počasí zase vzkázalo meteorologům, ať si předpovědi strčí někam. I věhlasní Norové věštili na sobotu v nejlepším případě pošmourno. Ale kromě dělníků na visuté plošině na fasádě jednoho z paneláků se na nás po většinu dne smálo i sluníčko.

Jediné, v čem jsme byli letos první, bylo losování. Maruška lísteček s naškrabaným FC Forejt vytáhla hned na samém počátku losáže, načež se v naší skupině postupně octli samí papíroví favorité na zmuchlaných papírcích. Pak jsme začali blednout. Z Václavova rukopisu jsem postupně rozluštil: LC Kamikaze Abydal (bezva, dvakrát po sobě to tu vyhráli), Celtic THK (mužstvo dvou našich někdejších krátkodobých spoluhráčů, kteří hrají tak trochu jinou ligu, konkrétně čtvrtou) a Torolka (těch jsme se děsili nejméně, ale mohu už teď prozradit, že skončili druzí). Zkrátka, byla to když už ne skupina smrti, tak minimálně kómatu jo. Zato v béčku si Koza znezaneřáděná měla zahrát s Vodka teamem, Stodůleckými piráty a Dream teamem, zkrátka se samými tak nějak hratelnými jmény.

Hned v úvodním zápase se Celtic potkal s Kamikaze a obhájci nestačili. Větší překvapení se zrodilo na druhém hřišti, kde Dream team hned v první minutě skóroval a vedení nad Kozou udržel. Já jsem si mezitím po skoro půlroce cvičně stoupl do branky a kolegy poněkud vyděsilo, když jsem z úvodních pěti střel dostal asi šest gólů a nechytil jsem ani taxíka.Naostro jsme proti Torolce však inkasovali jen jednou a náš van Gogh v druhém poločase vyrovnal. Asi náš nejlepší letošní zápas, bohužel. Další dva favorizované týmy nás poměrně snadno přehrály 2:0 a 3:1 a poslaly nás do „skupiny hrůzy“ o 5.-8. místo – poměrně přesně pak naši hru Tonda vystihl jako „padesát odstínů hnědi“.

Do ní nás doprovodili loňští obhájci, pro něž to bylo trochu trpké. Na druhém hřišti se i přes úvodní prohru radovala z postupu do semifinále Koza společně s Vodka teamem. Jeho hráči však postup oslavovali průběžně a zřejmě už od rána, což jejich další hru i průběh turnaje poněkud poznamenalo.

Ve skupině zklamaných dominovali hráči Kamikaze Abydal. My jsme mohli myslet maximálně na šesté místo, jenže to bychom museli porazit Stodůlecký piráty. Místo toho se náš vzájemný zápas odehrál převážně v uctivé vzdálenosti od obou branek, a skončil tak pochopitelně 0:0. Působilo to až zdvořilostním dojmem. Porazili jsme však Dream team 2:0, což okořenil rozhodčí Vlastík tím, že mě v závěru za ruku mimo vápno na dvě minuty vyloučil. Urvali jsme tak aspoň předposlední místo. Nešťastný Dream team ironicky jako jediný porazil pozdějšího vítěze turnaje, přesto však skončil poslední.
Na druhém hřišti to mezitím bylo samozřejmě mnohem zajímavější. Koza pokračovala ve vítězné jízdě, otočila zápas s Celtikem a poslala zeleno-bílé favority jen do boje o třetí místo. V něm porazila Vodku, jejíž hráč dokonce hodil po rozhodčím Mírovi dres (ale pak se mu, už vyloučený, šel omluvit). A ve finále Koza těsně porazila Torolku a štítek s jejím komplikovaným jménem se tak objeví na putovním poháru.

—–

Seděli jsme u tchána v bytě a hodnotili průběh turnaje a naše sedmé místo, když Luboš začal najednou hodnotit i výzdobu bytu. „Tenhle obraz není nic moc, je nějakej nedomalovanej,“ podotkl. „Rád bych viděl tebe,“ poznamenal Péťa, načež Luboš poslal po místnosti kolovat mobil s obrázky svých děl, o nichž nikdo z nás neměl ani tušení. Loď plující mlžným oparem. Váza se slunečnicemi. Zátiší s mandarinkou. Úlet.

Jsem zvědavý, co nás překvapí příští rok. Ale možná bychom mohli turnaj spojit s výstavou. Nebo vzhledem k našim žalostným fotbalovým dovednostem i tomu, že hnědé dokážeme vyprodukovat na 50 odstínů, místo fotbalového raději uspořádat turnaj v malování.

text Řízek

P.S. Viděli jste to jinak? Napište vlastní pohled a pošlete mi to.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *